Navštívili jsme s přáteli "Stezku korunami stromů". Známí vyprávěli, že tam chodí spousta lidí a my jsme tam byli úplně sami !!!!! :-). Mělo to své výhody, tuto pozoruhodnou stavbu jsme si v klidu prohlédli a kamarádka, která má strach z výšek, byla naprosto v pohodě, protože bylo vidět tak max. na jeden metr.
Jana Schloffová
Mé prvni setkáni se Stezkou korunami stromů bylo, když mě tam můj přítel vzal na výlet a kdyz jsme byli co nejvýše, tak poklekl a požadal mě o ruku. Tolik emocí v takové výšce se mnou pořadně zamavalo a ja chtěla štěstím křičet jako tarzan, skočit dolů jumping byť se výšek bojím a kdybych mohla, tak válím snad sudy az dolů. Sila stromů a emoce byly zatím pro mě tím nejemotivnějším zážitkem v životě. Jaké překvapení pak pro mě bylo, když mi nyní už manžel koupil víkend na Lipně k výročí svatby nemusím ani psát. Naše cesta vedla opět na stezku, ale tentokrát jsem překvapeni měla já. Nebylo plánované, sama jsem se ho dozvěděla až dva dny před odjezdem, a tak jsem si sladké tajemstvi nechala az do vrcholku stezky, kde jsem manželovi předala dareček, který ukrýval dudlík. Plakali jsme tam oba. Takže pro nás má Stezka korunami stromů magicky význam.
Lenka Svobodová
Přijel jsem na Lipno s rodinou. Prošli jsme celý areál od bobové dráhy, kde jsme řádil v mých 33letech, jak malý kluk, po lanovou dráhu, která byla zase velkým zážitkem pro mého mladšího syna. Stezka korunami stromů, kde na nás vybafl lišák, království lesa, to si zase užil starší syn, nemohli jsme ho odtamtud dostat. Tak i přes to vsechno, byl pro mě největší zážitek/adrenalin jizda dolů na koloběžce. Neskutečný mazec, ještě hodinu po tom se mi třásly nohy. Letos vás opět navštívíme a už teď vím,že koloběžku musím znovu absolvovat. Opravdu pecka
Petr Pánovec
Na lyžovačku jsme vyrazili ve čtvrtek 23.2.2017, hned od rána, nádherné počasí, krásně upravené svahy.
Před týdnem jsme byly na tři dny na Zadově, je to nesrovnatelné, servis, občerstvení, obsluha.....
díky Vláďa
Vladimír Knapík
Dobry den,byly jsme u Vas na stezce v roce 2015 kdyz jsme cekaly naseho druheho syna a ja snim byla ve 38tt. Sly jsme cestou nahoru lesem pres koreny kdy manzel tahal kocarek(mame bugaboo kteremu se daji skosit kolecka a jit snim po schodech a nebo ho tahat za sebou)a ja za ruku s maly skoro 2letym synem:) A navic mam strach z vysek,takze to byl pro me celkovy adrenalin,ale byl to krasny vylet,svitilo slunicko a u bobove drahy jsme si dali dobre jidlo.Letos po 2letech pujdeme uz ve 4:)
Veronika Povová
