Mé prvni setkáni se Stezkou korunami stromů bylo, když mě tam můj přítel vzal na výlet a kdyz jsme byli co nejvýše, tak poklekl a požadal mě o ruku. Tolik emocí v takové výšce se mnou pořadně zamavalo a ja chtěla štěstím křičet jako tarzan, skočit dolů jumping byť se výšek bojím a kdybych mohla, tak válím snad sudy az dolů. Sila stromů a emoce byly zatím pro mě tím nejemotivnějším zážitkem v životě. Jaké překvapení pak pro mě bylo, když mi nyní už manžel koupil víkend na Lipně k výročí svatby nemusím ani psát. Naše cesta vedla opět na stezku, ale tentokrát jsem překvapeni měla já. Nebylo plánované, sama jsem se ho dozvěděla až dva dny před odjezdem, a tak jsem si sladké tajemstvi nechala az do vrcholku stezky, kde jsem manželovi předala dareček, který ukrýval dudlík. Plakali jsme tam oba. Takže pro nás má Stezka korunami stromů magicky význam.
Lenka Svobodová
