Věra Procházková

Za poslední dobu byl asi nejsilnější zážitek z oslav 100 let republiky, když se šel pochod od restaurace až ke Království lesa. Počasí nám velmi přálo, zima, poprchávalo a vítr foukal. Cesta nahoru ještě šla, děti se bavili i přes nepřízeň počasí a těšili se na buřty. Ovšem na konci u Království lesa se počasí rozhodlo, že nás zničí. Foukalo tak, že se nikdo neohřál ani u ohně. Začalo víc pršet a teplota klesla asi k 5 stupňům, alespoň pocitově. Ale pak to přišlo! Byl slyšet motor, najednou se objevil autobus z kterého vyšel Pan řidič a zeptal se kdo chce odvézt dolu. Oči se mi rozzářili i přes led na řasách a srdce rozbušilo. K autobusu jsem běžela a když dosedl i poslední člen naší party jeli jsme v teple a suchu dolu k autům. Tim chci říct, že akce super, Lipno mám moc ráda, ale váš řidič autobusu je nejlepší

Jan Trázník

Hanulka Šmalinská

Šárka Kubelková

Byla jsem několik dní ve skiareálu Lipno před 3 lety se svými dětmi. Nejvíce mne nadchly výborně upravené sjezdovky jako stvořené pro menší děti, dostupnost cenová, rozumné rodinné ceny skipasů oproti jiným střediskům a možnost dalších atrakcí, zvláště aquapark si děti zamilovaly. Ale já nikdy nezapomenu na svou nejmladší, tehdy ještě předškolačku, jak sjížděla jednu ze sjezdovek, nazvala bych ji jako hlavní, šusem, schválně to brala přes obrovité muldy sněhu, a pokaždé na jejím vršku zavřeštěla :"Jupííí" a rozpřáhla ruce bez hůlek. Já se ji snažila stíhat, také jsem vřeštěla, ale "Jupííí" to nebylo. Celá sjezdovka se evidentně dobře bavila na můj účet. Ale to nic nemění na tom, že to byla zatím naše nejlepší zimní dovolená. Děkuji za ní i bez výhry, protože na okamžiky štěstí se nezapomíná.

Filip Dřínovský